Do zoologických zahrad chodívají rády pÅ™edevším dÄ›ti. Dává jim to možnost prohlédnout si zvířata, které by jinak nikdy nemohly vidÄ›t, aÅ¥ už proto, že jsou příliÅ¡ nebezpeÄná, nebo zkrátka proto, že se u nás nevyskytují.

 

To jim samozřejmě dává možnost si je nejen prohlédnout, ale také se o nich něco dozvědět. Také mohou vzbudit jeho zájem a ono se později například dá na dráhu zoologa. Z tohoto pohledu jsou tedy tyto zahrady velmi prospěšné.

 

 

PÅ™esto mnozí ochranářští aktivisté volají po jejich zavÅ™ení. Důvodem má být to, že zde zvířata trpí. Ta by, podle nich, mÄ›la být v divoÄinÄ›, nikoliv zavÅ™ená v kleci. A je potÅ™eba pÅ™ipustit, že sebevÄ›tší výbÄ›h v zoo nemůže nahradit například teritorium vlÄí smeÄky, které Äítá mnohdy i stovky kilometrů ÄtvereÄných.

 

SamozÅ™ejmÄ›, nelze říci, že se ke zvířatům v zoo, alespoň v tÄ›ch lepších, chovají Å¡patnÄ›. VÄ›tÅ¡inou zde mají plnou péÄi, dobrou stravu, enrichment, zkrátka vÅ¡e, co by mohla potÅ™ebovat. Není to vÅ¡ak divoÄina a aÅ¥ se nám to líbí nebo ne, prostor je zde omezený, nehledÄ› na neustálý hluk a návÅ¡tÄ›vníky.

 

 

Na druhou stranu je potÅ™eba pÅ™iznat, že mnoho zoologických zahrad má mimo jiné také programy pro záchranu ohrožených druhů a Äasto také jejich repatriace, tedy návratu do původní domoviny. Typickým příkladem může být kůň PÅ™evalského, který by bez zoologických zahrad již vyhynul. PÅ™esto se dnes vrací do svého pÅ™irozeného prostÅ™edí v Mongolsku.

 

Ani zde tedy není odpovÄ›Ä jednoznaÄná, a urÄitou Äást pravdy mají oba tábory. V souÄasnosti se tedy zdá, že zoologické zahrady nikam nezmizí. Je vÅ¡ak potÅ™eba na nÄ› vyvíjet neustále tlak, aby se o svá zvířata starali co nejlépe. Jen tak zajistíme, že se jim skuteÄnÄ› dostane té nejlepší péÄe.

 

Proto, pokud nějakou chceme navštívit, bychom měli dobře vybírat, do které půjdeme. Nejen kvůli našemu zážitku, ale především kvůli zvířatům samotným. Ta totiž, na rozdíl od nás, na výběr nemají.